Datum: 12. – 14.  12. 2016

Lokality: Puerto de la Cruz, La Orotava

Čeká nás cesta skrze celý ostrov. Vyrážíme pěšky z La Calety a v plánu máme dostopovat až do Puerta de la Cruz, kde nás v podvečer čeká uvítací večeře u Harolda. Je to chlapík původem z Německa a hlavně vášnivý naturista. Žije na Tenerife pět let a dle jeho slov, už nepotřebuje cestovat po světě jako dřív, neboť má pocit, že žije v takovém mikrosvětě, kde má vše, na co si jen vzpomene. Jo a taky je couchsurfer a ne jen tak ledajaký. Na otázku, kde pracuje, odpovídá s úsměvem: „Couchsurfing je moje hlavní práce!“. Jako jeden z mála couchsurferů na Tenerife u sebe ubytuje každého, kdo ho osloví. Bez požadavků či předsudků. Pokud má tedy místo! Jeho byt je prostorný a tři pokoje jsou určené hostům.

La Caleta se nám opouští těžce, místo má silné kouzlo a člověk tomuto prostředí rychle podlehne. Dopoledne je příšerné vedro a jsme rádi, že stopneme auto alespoň na kousek cesty do Los Cristianos. To je ale téměř konečná. Stopováním tam strávíme více než 3 hodiny a když se to přidušení výfukovými plyny chystáme vzdát a jít na autobus, zastaví auto se dvěmi Marokánci, jedoucími do hlavního města. Odtud už pokračujeme autobusem. Pořídíme si slevovou kartičku, kdy za 15 € získáte kredit 15 € a slevu 35 % na jízdné. Po necelé hodince vystupujeme v Puerto de la Cruz.

Máme trochu obavy po minulém couchsurfingu, jaké to bude tentokrát. Měli jsme pocit, že jsme něco dlužni, a že se od nás něco očekává. O uvolněné atmosféře nemůže být ani řeč. Harold ale už na první pohled vypadá jako velký sympaťák a pohodář! I jeho byt, kde zůstaneme 3 noci, je parádní. Obrovský, čistý a prakticky zařízený. Čekali jsme, že se tu setkáme s dalšími cestovateli, ale trefili jsme se do krátkého volného okna, takže jsme tady jen my. 

Typická kanárská večeře – vegetariánská paela a španělská omeleta, kterou nám Harold připravil a společně strávený večer nám ukáže, jak může být couchsurfing fajn! Přizval své dva kamarády, rodáky a povídáme si až do půlnoci.

Nebyli jsme si jisti, zda nepodnikneme nějaký společný výlet, takže jsme si na následující dny nic neplánovali. Jsme cca 40 minut od pláže, takže plánovat ani není potřeba :-). Vyrazíme skrze město plné hotelů a restaurací, ke kterému z prvu chováme odpor, ale postupně mu přicházíme na chuť. Rušné historické centrum s příjemnými kavárničkami, dlouhatánská pobřežní promenáda se spoustou zeleně a pláže černé jako uhel mají své kouzlo.

Objevíme trek podél pobřeží, začínající u hotelového komplexu Maritim a mířící na Mirador de San Pedro. Vede skrze rezervaci Rambla del Castro. Téměř žádní turisté a všude kolem divoce rostoucí palmy, skalní útvary a báječné rozhledy. Kolem stezky je několik polorozpadlých objektů. Jeden z nich sloužil jako zdroj vody pro místní zemědělství. Voda z hor se u něj sbírala a čerpala zpět nahoru. Projdeme kolem opuštěného zámečku a najdeme zanedbaný park, působící jako džungle. Marki je nadšená z opuštěných plantáží a zkouší nezralé banány. Na vyhlídce San Pedro stojí oblíbená kavárna. Stopem se vrátíme zpět do Puerta. Škoda, že chlapíka horolezce, který nás sveze, nepotkáme o měsíc později. To bude totiž potřebovat dobrovolníky na svůj nový projekt :-).

Večer se vydáme do víru nočního města na nějaké dobroty a hlavně si užívat ulice plné španělské kultury. Domácí hranolky Papas locas si dáme ve fastfoodu, ale typickou specialitu pro rybáře, vracející se ráno prokřehlí z oceánu – churros s horkou čokoládou – si chceme vychutnat v nějakém zapadlém podniku plném místních. A povedlo se! Chlapík za pultem je sice na mol opilý a do „uklizené“ kuchyně raději ani nezahlížíme, ale co už! Chutná to skvěle!

Poslední večer nám Harold slíbí, že připraví další kanárskou specialitu – Papas arugadas. Přes den musí pracovat, takže vyrazíme ven opět sami. Jdeme na pláž. Voda je dost divoká, ale nás to nezastaví! Puerto de la Cruz je známé deštivým počasím a divokým oceánem, proto tady pro turisty vybudovali moderní vodní svět přímo na pobřeží. Velké bazény s mořskou vodou a spousta atrakcí za 5 € na den.

V podvečer opět vyrazíme do historické La Orotavy a zpátky dojdeme pěšky. Vánoční atmosféra by se tady dala krájet :-). Užijeme si s Haroldem další pohodový večer. Papas arugadas jsou miniaturní brambůrky vařené ve slupce v přesolené vodě. K nim se podávají 2 druhy domácích omáček mojo, jedna velmi pikantní a druhá s koryandrem a česnekem. Večeři doladil dušenou cizrnou se špenátem. Vaření je jeho velkým koníčkem a dříve se jako kuchař i živil.