Vyberte možnost Stránka

Velrybářská výprava, terminál a trosečníci na Caletě

autor: | Led 8, 2017 | Kanárské ostrovy, Španělsko, Tenerife | 1 komentář

Datum: 7. – 11.12.2016

Lokality: Playa de las Américas, Aeropuerto Sur, Costa Adeje, La Caleta

2 hodinovou plavbu za mořskými savci jsme si objednali den předem. Našla jsem přes Tripadvisor chválenou a zároveň levnou společnost Bonadea 2. Při výběru pro mě byla klíčová jejich schopnost najít velryby a taky jsem chtěla menší loď, abychom jim byli blízko. Při objednávce mě paní poprosila, ať zavolám za 5 minut, že má frmol. A já tak nerada mluvím do telefonu anglicky! No nic, druhý pokus. Ozvala se čeština: „Dobrý den, jak Vám mohu pomoci?“. To mě trochu zmátlo, nadávám si v duchu, že jsem se umáčkla, omluvím se, že je to omyl, ale paní se nedá odbýt, a že jsem přeci volala před chvílí. Koho by napadlo, že tady narazím na češku. Prý viděla české číslo, tak spustila naším rodným jazykem. S mojí jmenovkyní si domluvím slevu, která je běžně poskytována pouze místním a jedeme na „rybičky“ za 20 euro.

Malý přístav Puerto Colón v Playa de las Américas jsme našli snadno, stejně jako kancelář Bonadey. Na katamarán jsme nastoupili jako poslední, ale místa jsme měli i tak parádní na boku lodi. Hned po pár minutách jsme narazili na delfíny. Kamča byl zklamaný, že je nevidí dovádět. Klidně proplouvali okolo lodi, podplavávali nás a ukazovali bříško. Po další půlhodině jsme narazili na „Pilot whale“, jediné velryby vyskytující se v tuto roční dobu mezi Tenerife a La Gomerou. Byli jsme překvapeni, jak jsou malé, dosahují délky jen 4 – 6 m! Plulo jich kolem nás během výpravy možná dvacet.

Z přístavu jsme zamířili nad Caletu, umístit do křoví barely s vodou, kterými si tam chceme usnadnit život následující dny. A pak už hurá na letiště. 

Vrácení auta proběhlo naprosto bez problémů. Nafotili jsme jako důkaz, co jsme mohli a vyžádali si potvrzení, že je vše v pořádku. Rozhodli jsme se strávit zbytek dne a noc na letišti. Potřebujeme dobít všechna zařízení a taky se těšíme na internet. Cítíme se jako ve filmu terminál. Všichni nás tu už znají a dokonce nám večer zpříjemní láhev šampáňa, kterého se někdo musel před odletem zbavit. Jsme překvapení, že potkáváme několik bezdomovců, kteří tu nejspíše přespávají každý den, neboť mají všemožně poschovávané věci a perfektní přehled o odletech, aby mohli důkladně prohlédnout každý odpadkový koš.

Vyspím se skvěle, jako doma! Narozdíl od Kamila, který je celý polámaný a diví se, že jsem spala do 8. Okolo 11 h jdeme na naše stopovací místo a po pár minutách nám zastaví chlapík jedoucí na Costa Adeje. Bereme to, La Caleta je odtama kousek a navíc můžeme omrknout nějaké nové pláže a promenády.

Zakotvíme to na Playa del Duque pod skaliskem ve stínu. Deka vedle deky je pro nás trochu šok. Není se čemu divit, pěkných písečných pláží s vlnolamy, které by udržely klidnou hladinu, není na Tenerife mnoho. Milovníci vln si přijdou na své v okrajových partiích. 

Večer se ploužíme po promenádě kolem luxusních rezortů a parádního baru s živou hudbou až k rybářské vesnici La Caleta, kde zahneme nahoru ke golfovému hřišti. Chceme si najít útočiště na následující 4 dny. Bohužel až do tmy nenajdeme žádné dobře ukryté a zároveň volné místo, tak to zapíchneme na plácku vedle jedné z mnoha stezek. Zdravíme se s několika trvalými obyvateli a díky silnému větru jdeme brzo do hajan.

Ráno opět intenzivně hledáme vhodného fleka. Jsme úspěšní, tak si místo důkladně vyčistíme od ostrých šutrů. Problémem jsou akorát nedaleké opuncie, jejichž 3 cm suché trny jsou všude, ted už i v našich dlaních :-). 

Přestože jsme kus od pobřežní stezky a připadáme si uprostřed ničeho, prochází kolem nás několik turistů i místních. Původně jsme tu chtěli vybudovat náš „základní tábor“ na následující 4 dny a vše kromě cenností tu nechat, ale odvaha nás přechází a o naše vybavení se nám nechce přijít. Odlehčíme si tedy jen jídlo, oblečení a hygienu a vyrážíme směr Playa del Duque. Do vesnice La Caleta to máme jen 15 minut a pak necelou hodinu k pláži.

Jak hřejivá je vzpomínka na tyto čtyři dny, které se nesly v podobném duchu. Procházky po promenádách, vyhlídkách a kolem moře. Parádní místo pod skaliskem ve stínu, kde jsme se oddávali čtecím, spacím nebo přemýšlecím orgiím. Naši „přátelé“ z Maroka, prodávající na černo vodu, ovoce nebo deky, důvěřující nám natolik, že si před námi zakopávali své poklady do písku. Z Kamila se stal vodní tvor a dováděl ve vlnách jako malý kluk. Stále častěji se z nás stávají opět děti a umíme si zase hrát.

Obzvlášť pro mě byl takto strávený čas něčím novým. Poprvé mi nevadilo, že jsem v klidu, dělám NIC a čistím se zevnitř! Poprvé jsem si naplno uvědomila, že už i já umím zcela vypnout, mít čistou hlavu a vychutnat si takovou banalitu jako čtení knihy všemi smysly. Oddechové knížky už nečtu, věnuji se těm, které jsem odkládala na dobu tu a tamtu… Nejspíš na teď. Člověk má ve svém životě najednou jasno. Alespoň v tuto chvíli. Najednou mi nevadilo být mezi lidmi, naopak. Na Tenerife jsou všichni tak nějak víc štastní. Možná je to stabilním teplým a slunečným počasím a možná k tomu přispívá pozitivní energie ostrova. Mám radost z každého nádechu, směji se svým nápadům a prázdná hlava mě baví.

Obyvatelé hippie kolonie se snaží vydělat si nějakou tu kačku mezi turisty, hrají na všechno možné, tančí, žonglují, staví sochy z písku nebo zpívají. Nic jim tu nechybí, řeknete si. Pokud je omrzí život v jejich komunitě, mají to jen hodinu cesty do prvního prominentního letoviska, kde najdou veřejné sprchy, záchody a supermarkety. Promenáda vede až do Los Cristianos. Myslím ale, že právě tomuhle se chtěli vyhnout, proto žijí v relativním ústraní na jedné z posledních dostupných nezastavěných pláží. Ale to bude minulost. Prý budou za dva roky rezorty i na jejich kousku ráje.

Připadáme si jako trosečníci a kdybychom měli bílý míč, pojmenovali bychom ho pátek :-). Večery a rána s oceánem před námi nám vynahradí veškerý ztracený komfort. Vůbec se nám odtud nechce, ale zítra máme domluvený couchsurfing v Puertu de la Cruz, tak huráá vstříc zase něčemu novému.

O AUTOROVI

Marki

Marki

Snažím se žít v souladu s heslem, že správně vidíme jen srdcem. Věřím, že každý sen je uskutečnitelný. Ráda přijímám výzvy a vytrvale se ženu za svým cílem, krůček po krůčku. Někdy jsem jako tvrdohlavý mezek, který se musí spálit, ale i tyto zkušenosti jsou potřeba, abych se z nich mohla poučit. Strach není můj nepřítel, ale učitel. Snažím se dělat, co mě těší, ve všech sférách svého života. Radost je můj poklad.

PODOBNÉ PŘÍSPĚVKY

Rychlé změny počasí na Monte la nuda

Rychlé změny počasí na Monte la nuda

Noci v lese mají své velké výhody. Nefouká tam, není tam rosa, a pokud Vás nenavštíví zvěř, tak tam je celkově větší klid. To byl náš případ. Už při snídani se těšíme do sedla Passo di Pradarena.

Nejvyšši hora treku: Monte Prado

Nejvyšši hora treku: Monte Prado

Vypadá to, že předpověď nelhala. Probouzíme se do mlhavého rána. Je tedy trochu těžší usušit stan, ale lehce profukuje, to taky pomáhá. Noc pro mne nebyla nic moc, jelikož celou noc dost foukalo a každý prudší poryv mě osprchoval.

1 komentář

  1. Eva

    Milí cestovatelé, při venkovní teplotě -17st. a ještě nazdobený vánoční stromek v obýváku jsou Vaše slunečné a zelené fotky přímo balzám na duši :-). Užívejte si, plavejte, koukejte okolo, foťte…. Eva

    Odpovìdìt

Pøidat komentáø

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NOVÉ PŘÍBĚHY PRAVIDELNĚ DO VAŠÍ SCHRÁNKY?

Nechte nám tedy e-mail a my Vám pošleme upozornění, když na blogu vyjde nový článek. Ničím navíc Vás obtěžovat nebudeme. Čestné pionýrské!