Datum: 4.12.2016

Dnes měl být další jasný den, ale probudil nás déšť, který trval už od večera, když jsme ulehali na parkovišti v panelákové zástavbě La Laguny. Sakra, to zase nebudou rozhledy, když pojedeme do Teide parku! Projíždíme „vyhlídkovým“ hřebenem, hustě porostlým borovicemi a z mraku se dostaneme až ve 2000 m.n.m. V národním parku je opět blankytná obloha bez mráčku.

U hotelu Parador jsme v 8.30 téměř sami. Plánujeme okruh okolo sopky Pico Viejo (3134 m. n. m.). Projdeme okolo Roques García a stoupáme 1000 výškových metrů zajímavou sopečnou krajinou s nejlepšími výhledy na Pico del Teide. K hraně kráteru a nejvyššímu bodu Pica Vieja se už musí dojít bez značení. Rozhledy berou dech! Hluboký a široký kráter Vieja hýří barvami od hnědé po červenou. Odkrylo se nám dokonce pobřeží Puerta de la Cruz a pohoří Teno. Kráter lze částečně obejít neznačeně po jeho hraně. Pak už scházíme sypkou prašnou stezkou dolů. Máme toho plné boty, tak co chvíli musíme vysypávat.

Sestupová stezka nás vede po stopách poslední erupce Vieja v roce 1798. Zkoušíme taktiku sebíhání až k dalšímu rudému kráteru. To už je pěšinka opravdu příkrá a pohyblivá. Napravo jsou vidět proudy černé lávy, vedoucí až k silnici. Mladá láva je křehká a má duhové odlesky. Jediné mínus této trasy nastává připojením se na prašnou cestu pro myslivce, která je nezajímavá a zdlouhavá a připojí se k hlavní silnici v místě Boca Tauce. Odtud jsme jednoduše dostopovali k Paradoru.

Nahoru nám cesta zabrala 3 hodiny, v okolí kráteru jsme strávili 2 hodiny a sestupová stezka byla tak na další 3 hodiny.

Přemýšlíme, že zůstaneme do setmění a počkáme si na hvězdnou oblohu. Objíždíme jednotlivé vyhlídky a rozhodneme se pro západ slunce z Mirador de Izaña. Kousek nad vyhlídkou je umístěna observatoř a silnice končí závorou, za kterou je vojenský prostor.

Venku je ale 5 stupňů a fučí, tak se raději vydáváme do údolí do městečka La Orotava. Jsme zklamaní, že hlavní náměstí je v 19 hodin vylidněné a tak si alespoň užíváme vánoční výzdobu a pohyblivý osvětlený betlém.

Čekali jsme tady obrazce z písku, kterými je městečko proslulé, ale na Vánoce tu najdeme dřevěné tržiště v reálné velikosti, v čele s jesličkami. Škoda jen, že díky větrům jsou všechny postavy, zvířata i předměry na noc vybulené na stranu. 

Ve středu Plaza de la Constitución mají typický bílý altánek, ve kterém září zasněžená chaloupka a každý strom se krásně třpytí. Určitě se tady projdeme i ráno, městečko stojí za to! Usínáme na parkovišti pár minut od centra.