Datum: 24.12.2016

Vánoce bez cukroví a vánočky jsme si neuměli představit. Trochu nás zaskočilo, že Raúl nemá troubu, ale prý je to ve Španělsku běžné. Vánočku tedy nahradily croissanty a cukroví jsme nakoupili místní. Čokoládové bonbóny, mandlové pusinky a máslové sušenky doplnily naše nepečené Raffaello kuličky.

V týdnu jsme vyrazili na lov vánočního stromečku. Jehličnany v Teroru nemají, takže jsme nakonec vybrali ještě nerozkvetlý květ agáve, připomínající stromek alespoň tvarem. Na přízdobu pokoje jsme si donesli taky několik bambusů. Poprvé v životě jsme zažili absolutně poklidný předvánoční čas. Obchody byly prázdné, neboť zde nákupní šílenství vrcholí až za 14 dní. Dárky nám letos Ježíšek nenadělil, protože celý náš současný život je jeden velký dárek :-).

Velkým zážitkem pro nás byla vlastnoruční výroba stojanu a ozdob. V kůlně jsme našli několik akrylových barviček, kterými jsme pomalovali „baňky“ z kartonu, které jsme doplnili přírodními ozdobami. Akorát světýlka jsme si koupili, protože bez těch by Vánoce nemohly započnout!

Ráno jsme  pospali, dlouze posnídali při koledách ze Spotify, nachystali cukroví a ovoce a vyrazili na údajně nejpěknější vyhlídku na Teror – nedaleký kopeček s ohromným křížem na vrcholu. Po cestě jsme narazili na divoký rozmarýn, který jsem si musela nasušit a impozantní skalní okno, kterých je na Gran Canarii díky erozi mnoho.

Doma jsme si připravili se Sandrou svařák a dohodli se na večeři v sedm hodin. V Argentině, odkud pochází se prý štědrovečerní večeře formou grilování podává symbolicky o půlnoci, takže ji zaskočilo, že chceme jíst už v pět. Dnešní den byl pro ní pracovní, volno si chtěla vybrat až příští týden.

Spojili jsme se s rodinami a provykládali se do odpoledne. Připravili jsme bramborový salát a hrachovou polévku a Sandra zase malinké krevetky na česneku a paprice. Jako dezert jsme si dali spanělskou mandlovou halvu – Turón. Vykládali jsme si při vínečku a okolo desíti se rozhodli pustit si přes projektor novodobé pojetí popelky. Co by to bylo za Štědrý den bez pohádky!

Přestože jsme se báli, jaké to bude slavit Vánoce poprvé v životě bez rodiny, byla to příjemná zkušenost, plná klidu, míru, lásky a pohody. A díky internetu jsme si byli s rodinou i přes takovou dálku nablízku.