Vyberte možnost Stránka

GR 11 – 3. ETAPA – Zkouška vedrem

autor: | Čvc 24, 2016 | GR11, Španělsko | 2 komentáře(ů)

DENNÍ VZDÁLENOST STOUPÁNÍ KLESÁNÍ KUMULATIVNÍ VZDÁLENOST
25 km1100 m1000 m62 km

Datum: 7. 7. 2016

Začínám mít pocit, že 8 dní navíc nám nebude ke zdolání GR 11 stačit. Jednak mám v plánu dva nějaké vrcholy (pokud nám tedy vyjde počasí) a jednak sotva jdeme, a to jsme ušli jednodenní etapu za dva dny. Kde je nějaký odpočinek, koupání, válení se… Jen jdeme a trpíme. Kamča má odřenou kostku v pase, tak lepíme. A do toho dnešní vedro. Od rána jasno, v 11 h už skoro 30 stupňů. No jo, horké Pyreneje v celé své kráse. Ale my jsme zatím v té studené části! Máme po večerech vystaráno o společnou konverzaci – co tě dnes bolí nejvíce?

Ze Santa Bárbary jsme vycházeli okolo 9 hodiny. Potřebujeme po ránu cca 2 hodiny po probuzení než se vypravíme. Začali jsme prudkým sestupem. Kopec je celý zarostlý kapradinami, které jsou v tomhle kraji typické. Vysazují je nejspíše úmyslně na nevyužívané louky, kvůli zadržování vlhkosti nebo jsou to paraziti. To by ale podle mého nerostly v řádcích. Procházeli jsme krajinou farem a luk, po větších štěrkových cestách, až Kamča objevil malý potůček, kde jsme se poprvé pořádně umyli. Předchozí dny jsme nespali u vody, tak jsme využili naši novou vychytávku – nastříhaný perlan (100 % viskóza), namočený vodou. Oala! Vlhčený ubrousek, který je lehký a navíc se rozloží v přírodě!

Blížili jsme se k sedlu – Collado de Lizarrieta, které je na hranici s Francií. Měl tam být bar a malý supermarket. Potřebovali jsme vyhodit smetí, ale koše nikde. Jen malá vilka a před ní jeden stůl a dvě židle. 

Vcházíme do regionu Navarra, dalších několik dní se budou Baskitsko a Navarra střídat. Značení je perfektní, červený a bílý proužek pod sebou.Občas rozcestník,  ale jaký stylový! Celodřevený! Dochází nám voda, dle mapy má být vedle staré stodoly pramen, ale vyschnul. Procházíme listnatými lesy, stromy jsou staré a mají pokřivené tvary a všemožně propletené kořeny. Naštěstí objevujeme starou farmu, kde je zvenku dřez s kohoutkem a voda opravdu teče. Další zdroj vody z průvodce je přímo ma statku – koryto pro krávy ve kterém je hadice s vodou. Ale odkud je ta voda? Všude dobytek… No nic, snad nebude z potoka opodál, kde krávy polehávají.

Během dne potkáváme asi 4 lidi s velkými batohy, všichni jdou v opačném směru. Krajina se mění. Objevují se zelené kopečky, místy se skalisky. Typické jsou staré válečné bunkry rozeseté prý po celých Pyrenejích. A taky se poprvé setkáváme s místními koníky. Jsou menší, s povislými břichy, strakatí i jednobarevní. Působili na nás jako divocí, ale pak jsme u některých viděli zvonky. Procházeli jsme takhle okrajem lesa a co nevidíme! I těm zvířátkům je tak vedro, že se musí schovávat. Nejdříve jsme viděli partu koníků, pak asi 40 oveček a koz a nakonec krávy. Všichni v jednom malém lese, rozdělení do skupin :-)!

Je opravdu vedro. Pot nám teče proudem, pijeme co chvíli, mám pocit, že vzduch je tak horký, že ho nemůžu ani vdechnout. Kamča je v pohodě, má vedra rád. Snažím se nezastavovat, jdu, jdu, ale čím víc se přemáhám, tím jsem pomalejší. Kamča má jiný styl, raději by letěl a pak shodil batoh, ale to má strach, že se mu ztratím (ztrácím se běžně). Musí mi vzít vodu a dalších pár věcí, ať můžu ještě pokračovat.

 Jdeme po krásném hřebeni se sedly – Collado Achuela a Iñaberri (téméř 800 m). Vše kvete, všude zvířata a my musíme dál. Za chvíli se stmívá, zase nemáme vodu. Máme vytipované místo na spaní, ale špatně jsme pochopili, že voda je o kilometr níže. Jdeme dál až k piknikovým stolům na Plano Bagordi. Pramen tu také vyschnul. Asi se na průvodce nemůžeme tak spoléhat. 

Jsme opravdu úspěšní. Jen 4 km před Elizondem! No co, že je pár metrů vedle silnička, postavíme stan až za soumraku! To už se z hřebene valí hustá mlha.

Ve Španělsku je dovoleno kempovat v přírodě dle zákona od 19 hod. do 9 hod. (cca od západu do východu slunce), pokud se nacházíte 1 hod. chůze od nejbližší silnice. Toto neplatí v národních parcích.

O AUTOROVI

Marki

Marki

Snažím se žít v souladu s heslem, že správně vidíme jen srdcem. Věřím, že každý sen je uskutečnitelný. Ráda přijímám výzvy a vytrvale se ženu za svým cílem, krůček po krůčku. Někdy jsem jako tvrdohlavý mezek, který se musí spálit, ale i tyto zkušenosti jsou potřeba, abych se z nich mohla poučit. Strach není můj nepřítel, ale učitel. Snažím se dělat, co mě těší, ve všech sférách svého života. Radost je můj poklad.

PODOBNÉ PŘÍSPĚVKY

Rychlé změny počasí na Monte la nuda

Rychlé změny počasí na Monte la nuda

Noci v lese mají své velké výhody. Nefouká tam, není tam rosa, a pokud Vás nenavštíví zvěř, tak tam je celkově větší klid. To byl náš případ. Už při snídani se těšíme do sedla Passo di Pradarena.

Nejvyšši hora treku: Monte Prado

Nejvyšši hora treku: Monte Prado

Vypadá to, že předpověď nelhala. Probouzíme se do mlhavého rána. Je tedy trochu těžší usušit stan, ale lehce profukuje, to taky pomáhá. Noc pro mne nebyla nic moc, jelikož celou noc dost foukalo a každý prudší poryv mě osprchoval.

2 komentáře

  1. Jiří Schönfeld

    Ahoj je to husté, zato strašně krásné. Myslím na Vás.

    Odpovìdìt
  2. Dalibor

    Super. Těším se na zápis z každé další etapy. Ať si to dál takhle skvěle užíváte se vším všudy 🙂

    Odpovìdìt

Pøidat komentáø

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NOVÉ PŘÍBĚHY PRAVIDELNĚ DO VAŠÍ SCHRÁNKY?

Nechte nám tedy e-mail a my Vám pošleme upozornění, když na blogu vyjde nový článek. Ničím navíc Vás obtěžovat nebudeme. Čestné pionýrské!