Datum: 1. 1. – 8. 1. 2017

Lokality: Las Palmas, Vega de San Mateo

Na Nový rok se vstává opravdu těžce. Odpoledne pracujeme, jelikož chceme další den vyrazit na celodenní výlet do Agaete. Ale upřímně, jsme doma sami a podle toho to s naší dnešní výkonností vypadá. Promiň Raúle :-).

Další ráno ale doplatíme na náš dokonalý a ničím nerušený spánek. Zaspíme. Agaete je docela z ruky a musí se tam autobusem přes Las Palmas, takže se na to vykašleme a změníme plán. Chtěli jsme na pobřeží, vyrazíme tedy na pláž Las Canteras.

To je mimochodem jedna z největších změn, kterou nám přineslo cestování. Snažíme se moc neplánovat. A když už nějaký plán máme, přistupujeme k němu jen jako k možnosti. Prostě nic, co by svazovalo. Je to pro nás docela těžké, jelikož máme rádi vše promyšlené. Ale učíme se to. Myslíme, že je to pro tento styl života důležité. Díky tomu se nám otevírají různé cesty, stačí si jen některou vybrat a nechat se vést. A hlavně se nestresovat, když se něco nepovede.

Tentokrát v Las Palmas konečně natrefíme na bezvětří, teplo a klidnou vodu. Neodpustíme si návštěvu prvotřídní pekárny, kterým tady říkají „dulceria“. Jak už je zvykem, večer vyrazíme do čtvrti Triana, kde je nejživěji.

Další dny už trávíme převážně v Teroru a nabíráme energii na příští týden. U Raúla už nás čeká jen pár posledních dní a vyrazíme do hor.

Ješte jednou ale musíme navštívit  Las Palmas, a to na pověstné oslavy Tří králů 6. ledna! Ráno navštívíme nemocnici, jelikož potřebuji absolvovat pravidelný odběr krve. Personál je sice maximálně vstřícný, ale skoro neumí anglicky. Jedna z pacientek nám ale ochotně začne překládat. Platím pouze 8 € za základní krevní obraz a dokonce mi nabídnou zaslání výsledků na e-mail. Jak pokrokové!

Potom už vyrazíme do přístavu v Santa Catalině, kde se mezitím nakupilo neuvěřitelné množství lidí, kteří očekávají připlutí králů. Po chvilce čekání pochopíme, že tohle bude opravdu velkolepé. Tři obrovské lodě, každá v jiných barvách, vezou krále s jejich družinami. Před tím vším tvoří vodní děla velkou slavobránu. Hraje hudba a všichni jásají. Tahle část oslav je samozřejmě hlavně pro děti, ale vidíme spousty dospělých jak se nechávají strhnout davem. Hlavní část programu – tedy 3 kilometrový průvod ulicemi města, začíná okolo 5 hodiny odpoledne. Do té doby jsou pláže jasná volba.

Když se odpoledne vydáme vyhlížet průvod, nevěříme, jaké množství lidí to příláká. Dorazíme těsně po začátku a všude se už baví tisíce lidí. Na první pohled nás příjemně překvapí, že nejsou potřeba kilometry zbytečných plotů a zábran. Dospělí i děti prostě stojí kolem cesty a mezi nimi projíždějí alegorické vozy. 

Míjí nás několik malých vyzdobených vůzků od sponzorů i kreativně přetvořené velké kamiony plné dovádějících lidí, rozhazujících kolem sebe nekonečné množství papírků a umělého sněhu. Z každého „ducá“ uširvoucí muzika :-)!

Za první vlnou následují Tři králové, obklopení svými pomocníky, kteří sbírají vánoční dopisy od dětí. Mezi tím vším v průvodu pochodují bubenící, žhavé tanečnice nebo pasáček se svou živou ovcí. Zúčastnit se zjevně může každý.


Průvod kolem nás prochází přes hodinu. Nám to ale nestačí, tak se rozhodneme ho následovat a postupně zase předehnat, takže vše ve výsledku vidíme několikrát.

Několikrát nás dokonce okolní dav tak zatlačí, že se ocitneme uprostřed ulice a jsme součástí průvodu :-)!

Dorazíme až na náměstí San Telmo, kde jsou dnes trhy řemeslných výrobků. Spousty stánků s originálními ručně vyráběnými předměty. Konečně ne jen vábničky na turisty v podobě lacinných tretek z Číny!

Tříkrálové oslavy nám umožnily znovu nasát ducha Vánoc a prodloužit si tak tuto nádhernou část roku. Všem těm, kteří nesnáší Vánoce kvůli tomu shonu a stresu, který s nimi souvisí, bychom přáli zažít alespoň jednou znovu ty pravé Vánoce. Tedy ty bez dárkových honiček, přeplněných obchoďáků a podobně. Nicméně my je měli rádi i předtím :-)!

Předposlední pracovní den dokončíme konečně zdi. Heuréka! Vrháme se na další patinování nábytku. To je jedna z tvůrčích činností, které jsme se u Raúla naučili. A jsme za to moc rádi. Líbí se nám to a určitě to použijeme i doma! Upravili jsme touto metodou několik velkých šatních skříní, šatní stěnu, dveře, nebo okenní a dveřní rámy. Podklad jsme natřeli matnou černou barvou a na ni skoro suchým štětcem nanášeli bílou. Stejnou technikou následovala finální barva.

Poslední den vyrazíme na výlet do vesničky Vega de San Mateo. Nechali jsme si to schválně na neděli, kdy se zde pravidelně konají trhy. Cesta autobusem je nečekaně dlouhá a opět nevhodná pro „kinedryláky“. 

Vystoupíme na autobusáku v samém centru, hned vedle jedné z tržních hal. Jsme mírně v šoku z nabízeného sortimetu. Něco jako vánoční trhy v Ostravské sportovní hale. Nic originálního, akorát místo asiatů prodávají afričané.

Druhá hala je úplně o něčem jiném. Je plná jídla! Nekonečné pulty čerstvé zeleniny a ovoce. Pekárenské výrobky všech chutí a tvarů. Svazky tolika druhů bylin, že je ani všechny neznáme. Několik ochutnávek sýrů. Mandle a další ořechy prodávané po kilech. Lidé nakupují ve velkém a občas se snaží smlouvat.

Dlouze si vše prohlížíme a neodpustíme si několik „koštovaček“. Závidíme, že jim tady tento typ trhů válcuje hypermarkety!

San Mateo je opravdu příjemná historická vesnička se starými uličkami, kde mnohdy nestačíme žasnout nad originální výzdobou. Ještě zajímavější je ale velký stan na náměstí, kde se už od dopoledne rozjíždí taneční zábava s živou muzikou. Lidé se spontáně baví a připadá nám, že snad tancuje celá vesnice.

Vydáme se ještě na krátký výlet nad vesnici – na kopec s křížem, viditelným ze širého okolí. Takže očekáváme podobně kvalitní rozhledy i směrem dolů. Cesta zabere asi hodinku. Kousek před cílem potkáme vykutaný tunel ve skále, velikosti tak akorát pro shrbeného člověka, tak se vydáme na průzkum. Když ale ani po 30 metrech nekončí, v černočerné tmě prohlašujeme naše světlo z mobilu za nedostatečné.

Vyhlídka splní naše očekávání, vidíme až na pobřeží. Do odjezdu autobusu máme moře času, tak ještě bloumáme vesnicí a najdeme parádní stylovou pekárnu plnou místních, kde si řekneme, že nastal čas okusit tradiční španělskou vánoční pochoutku – Roscón de Reyes. Tedy obří buchtu z kynutého těsta ve tvaru prstenu, zvrchu zdobenou barevným želé, v luxusnější verzi naplněnou krémem. Že by nás to nadchlo se tedy říci nedá :-). Vtipné bylo, že Marki v jednom soustu našla fazoli, která prý znamená, že příští rok tuto dobrotu zajišťuje pro celou rodinu ona!

Večer k Raúlovi dorazí další dvě dobrovolnice. Popravdě si s nimi už moc nevykládáme a užíváme si poslední pohodu DOMA!