Vyberte možnost Stránka

Barcelona – první dny

autor: | Čvc 10, 2016 | Barcelona, Španělsko | 0 komentářů

Let z Berlína byl klidný, okolo 9 hodin jsme přistáli v Barceloně (stevard nás dokonce po zeptaní se odkud jsme přivítal slovy „Dobrý den“ :-). Hned po přistání jsme šli vyzvednout předem online koupenou 5ti denní jízdenku na MHD. Stála 29€ a je platná 5 dní pro veškerou dopravu v Barceloně včetně vlaků, metra, autobusů, tramvají a výjimečně i pro další dopravu. Metro je (zřejmě na nejnovější lince L9) zavedeno i na letiště, takže doprava do centra je otázka pár minut. Opět jsme si v duchu řekli, že metro je fakt geniální vynález, jelikož síť co v Barceloně dokázali vybudovat je obdivuhodná a doveze Vás, kde si zamanete

První cesta vedla k jednomu z hlavních míst (pro nás) v Barceloně – Sagrada Familia. O tomto unikátu později, nyní jen ve zkratce – NEUVĚŘITELNÉ A BIZARDNÍ

Odtud jsme metrem pokračovali do čtvrti L’Hospitalet de Llobregat k našemu Airbnb hostiteli jménem Isaac. Adresu jsme našli snadno, „Izák“ nás provedl po svém bytě, ukázal náš pokoj a vše zakončil slovy „My home is your home“ (můj dům je Váš dům). Toho je potřeba si vážit. Původně jsme sice počítali s tím, že se ubytujeme přes Coachsurfing, ale bohužel na náš termín v Barceloně bylo dalších cca 900 zájemců, a nás s nulovými komentáři nakonec nikdo nepřijal. Naštěstí klapla služba Airbnb (kdo neví tak si vygooglí), jelikož běžné ubytování je v tomhle městě nechutně drahé (cca 30€ na osobu/noc v letních měsících). Ubytování u Isaaca nás vyšlo cca na 9€ na osobu/noc, což je ve srovnání s výše uvedeným průměrem cena lidová :-). Bydlíme ve starém dvoupatrovém  domě, který je cca 7 minut od dvou linek metra, obě jedou do centra. Byt má 4 místnosti a velkou kuchyň s jídelním stolem. Jedna místnost je společný obývák, jednu ložnici si nechal Isaac pro sebe a ostatní dvě nechává k dispozici pro hosty. Někdo tam s námi celých 5 dní byl, ale prakticky jsme se nepotkali. Co náš překvapilo bylo, že jsme nepotkali ani Isaaca, jen poslední večer byl doma a čekal do 1 hodiny na nové hosty v druhém pokoji. Jinak jsme přicházeli domů z města mezi 11-1 hodinou v noci a nikdy nikdo nebyl doma.

Barcelonské pláže – náš další cíl poté, co jsme se ubytovali. Žádnou pláž s méně lidmi nám Isaac neporadil, proto jsme se vydali na hlavní městskou pláž ve čtvrti la Barceloneta. Metrem téměř až na pláž, jaký to luxus :-). Cestou jsme narazili na cca 500m dlouhou promenádu lemovanou z obou stran prodejci (černoši a indové) všemožných tretek a napodobenin všeho, na co si vzpomenete – boty, kabelky, Prada, Gucci,  atd.. Zkrátka místní Vietnamci. Z pláže jsme byli totálně v šoku! Sice jsme viděli fotky jak to cca vypadá na městské pláži, ale když to člověk vidí na vlastní oči, potěš koště!  Neuvěřitelné množství lidí na pláži široké tak 100m! Ve vodě moc lidí nebylo, nebyla úplně nejteplejší. Přesto ale od loňského poznávání Sardinie už uplynulo pár měsíců,takže jsme si pár hodin užívali moře, plážovou pohodu a slunce. Zajímavostí jsou místní prodejci plechovek piva a vody, kteří neustále chodí mezi ležícími lidmi a nabízí. Samozřejmě vždy jen s jednou basou 6 plechovek, aby jim to nezteplalo :-).  Dokonce tam chodí i s tácem plným míchaných nápojů,  hlavní je mojito.

Další program byl parc Güell, který vytvořil celosvětově uznávaný umělec Gaudi. Do větší veřejně přístupné části jsme se dostali snadno a zdarma. Je to park v kopci se dvěmi vrcholky, s krásnými výhledy na celou Barcelonu. Park je plný prazvláštních soch a monumentů, prostě Gaudiho rukopis. Součástí parku je i placená část s jeho dalšími bizardními stavbami,  sochami a hlavním nádvořím, lemovaným lavičkami, poskladaných z úlomků kachliček do mozaiky. U placených vchodů zafungovala jednoduchá finta z Tripadviseru: těsně před setměním je již vstup zdarma. Když jsme tam dorazili, posedávalo tam přibližně 100 dalších zájemců, kteří čekali, až si ochranka sbalí stolečky a tradaaa…Gaudiho styl je opravdu výjimečný a lehce rozpoznatelný, rozhodně dáváme oba palec nahoru za to, že dokázal obzvláštnit už tak velice zajímavé město svými bizardními tvary.

Další ráno jsme měli zakoupené vstupenky do Sagrada Familia. Vybrali jsme termín hnedka z rána, takže fronty se nekonaly, u vstupu bezpečnostní rutina. Pohled na celou katedrálu je opravdu mimo to, co jsme doposud poznali v různých zemích světa. A ještě více je to divné pro mozek, když začne nad všemi těmi výjevy přemýšlet. Na fasádách je obrovské množství zvířecích soch, tím ale nemyslím chrliče, draky a lví hlavy, které jsou běžné jinde. Mám na mysli motýly, ptáky,hlemýžďe, ještěrky a podobně :-). Na vrcholcích věží nejsou sochy svatých ani kříže, ale trsy hroznového vína, mísy s ovocem a nevím co ještě. Navíc ta monumentálnost  je dechberoucí o to více, když člověk před hlavním vstupem narazí na model kompletní dokončené stavby. Ona se ta katedrála totiž staví již téměř 200 let a zdaleka není hotová! Nicméně dle odvážných plánů jsme se dočetli, že hotovo má být v roce 2026. Tedy za 10 let. Ne že bychom jim nevěřili, ale zdá se to nemožné vzhledem k tomu, jak dlouho se již staví a kolik toho chybí. Zbývá dokončit celá jedna brána se 4mi obrovskými věžemi. Nejsou dokončeny ani dvě nejvyšší hlavní věže uprostřed katedrály. Plus několik malých objektů okolo. Jedna věc nám ale připadá zvláštní. Dle fotek se začínalo stavět v prázdné oblasti. Nelze říct že na plánování neměli dostatek času. A katedrála je doslova obestavěna domy a kolem všech 4 stran vede široká 3 proudá ulice. Po dokončení hlavního vstupu mi dokonce připadá že budou muset jednu ulici zrušit a od protějších budov zůstane vzdálenost pár metrů. Taková stavba si zasloužila více prostoru, více zeleně a více respektu. Tedy za předpokládu, že po dokončení nebudou okolí uklízet (čti bourat) :-). Po vstupu  do katedrály opět naprosto stejný pocit odlišnosti. Snad jediné, co se shoduje s běžnými kostely, jsou vitráže a oltář. Jinak jsou to opět zvláštní oblé tvary, zvláštní sochy.. Na jedné bráně je vypsaný úryvek modlitby, našel jsem ji i v naší mateřštině 🙂 Vnitřek působí stejně monumentálně jako venek, ale celkový dojem dost ruší probíhající stavební práce. Představte si zvuky zbíječek, vrtaček a pil… On se sice v tak obrovském prostoru ten hluk trochu ztratí, ale stejně ruší. Byli jsme překvapení, když jsme za opravovanou částí v oblasti oltáře přes malé zasklené otvory uviděli v podzemí další kostel. Prostě si vezměte středně velký vesnický krásně zdobený kostel a dejte jej do sklepa 🙂 Později jsme se dočetli, že je určen pro místní. Asi aby měli klid od návštěvníků. V podzemní kryptě je rovněž umístěný hrob Gaudiho. Vedle toho všeho se v přízemí ještě nachází docela rozsáhlé muzeum se spoustou fotografií a modelů. Za války byla totiž rozestavěná katedrála poničena, ale hlavně byl téměř zničeno Gaudiho studio, kde pracoval na modelech a plánech, proto obnovení všech jeho plánu a modelů bylo asi dost náročné. Je taky k nahlédnutí dílna, kde ze sádry a dalších materiálů vznikají na 3D tiskárnách modely pro stavaře a sochaře, tam bych vydržel stát dlouho 🙂

Prohlídka nám nakonec zabrala cca 3 hodinky a shodli jsme se, že kdo tam nejde, přijde o hodně!!!

Abychom rovnou viděli od Gaudiho i něco dalšího, omrkli jsme jeho dva domy na ulici Passeig de Gràcia, Casa Milà a Casa Batlló. Odtud přes největší hlavní náměstí s vodotrysky Plaça de Catalunya směrem na nejvyhledávanější bulvár la Rambla na jehož konci u moře je socha Kryštofa Kolumba (té jsme si tam teda všimli až o pár dní později :-). Bulvár by měl být plný umělců, stánku a lidí, což se potvrdilo. Hezká ulice lemována obchody, příjemná atmosféra a kavárničky. Po další dny jsme tam prošli ještě několikrát, včetně noční procházky. V 11 hodin večer tam bylo pořád živo jako v poledne. Vedle tohoto bulváru je čtvrť Barri Gotic, což je staré město plné malých křivolakých uliček, kostelů, náměstí a kaváren. Parádní atmosféra. V podvečer se čtvrť začne plnit a v noci jsou některé podniky nacpané tak, že nelze uličkami projít. 

Vydali jsme se na vyhlášenou fontánu Font Màgica de Montjuïc. Věděli jsme, že program začíná v půl 10, a že o fontánu bývá velký zájem a je potřeba chytit fleky. To se ale moc nepovedlo a přišli jsme cca 15min předem. Mnohem dříve ovšem přišlo dalších odhadem 2 000 lidí. Tolik jsme jich fakt nečekali! Vše bylo vypnuté a přesto bylo celé okolí fontány nacpané čekajícími turisty. Schody, mosty, trávníky, vše odkud byl výhled… Nakonec jsme našli místečko na trávě, hned nad fontánou, takže jsme sice byli blízko, ale neměli jsme takový celistvý pohled, jako lidé nad námi. Prý že tam musíme chodit tak dlouho, dokud neuslyšíme píseň Barcelona. Nebude potřeba chodit znovu, je to hned ta první 🙂

 

Fontána je to velkolepá, nádherně osvětlená a doprovod hudby je fajn. Jen tam vždycky mezi hlavní písní pustili cca 15 minutový remix populární hudby, a to se k fontáně moc nehodí. Ale podle vkusu každého soudruha. Když jsme se nabažili, šli jsme mrknout nad fontánu, kde následovalo mnoho dalších malých fontánek,   splavů, vodotrysků, vždy hezky rozdělených schody. Nahoře nad tím vším se tyčí krásná stará budova Národnído domu umění. Jen nám tady už pili krev prodejci piva a nějakých natahovacích blikajících vrtulek, které vystřelovali do vzduchu.

Dva dny zážitků nás zatím utvrdily v tom, že je to jedno z nejkrásnějších měst v Evropě, ba možná i ve světě!

O AUTOROVI

Kamil Perutka

Kamil Perutka

Jsem v naší dvojce ten praktický a racionální článek. Chápejte to tak, že jsem ten co má nejdříve ze všeho strach, leccos vidí zbytečně skepticky a kupředu se posouvá docela pomalu. Myslím si ale, že právě díky tomu tvoříme takovou super dvojku. Na našich cestách fotím a natáčím, ať máme dostatek materiálu jak pro naše vzpomínky, tak pro tento blog. V pracovním životě se živím jako grafik, tvořím weby a snažím se také prodávat fotografie.

PODOBNÉ PŘÍSPĚVKY

Rychlé změny počasí na Monte la nuda

Rychlé změny počasí na Monte la nuda

Noci v lese mají své velké výhody. Nefouká tam, není tam rosa, a pokud Vás nenavštíví zvěř, tak tam je celkově větší klid. To byl náš případ. Už při snídani se těšíme do sedla Passo di Pradarena.

Nejvyšši hora treku: Monte Prado

Nejvyšši hora treku: Monte Prado

Vypadá to, že předpověď nelhala. Probouzíme se do mlhavého rána. Je tedy trochu těžší usušit stan, ale lehce profukuje, to taky pomáhá. Noc pro mne nebyla nic moc, jelikož celou noc dost foukalo a každý prudší poryv mě osprchoval.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NOVÉ PŘÍBĚHY PRAVIDELNĚ DO VAŠÍ SCHRÁNKY?

Nechte nám tedy e-mail a my Vám pošleme upozornění, když na blogu vyjde nový článek. Ničím navíc Vás obtěžovat nebudeme. Čestné pionýrské!