Před naším odjezdem hodně lidí zajímalo, jak budeme při dlouhých přechodech přírodou fungovat s našimi smartphony a fotoaparátem. Bylo podle nich zbytečné si vůbec nějaké telefony brát, když budou pořád vybité. Nebudeme přece nabíjet.
Noc na pláži zdaleka nebyla tak idylická, jak jsme doufali. Komáři nám dali pokoj asi od půlnoci do 3 hodin. Potom se zase v plné síle vrátili a my si opět museli hodit něco přes hlavu. „Zlatý stan“, říkáme si :-).
Krásně jsme se vyspali, přesně jak si zasloužil den, kdy dorazíme ke Středozemnímu moři. Od pramene vyrazíme okolo 9 hodin, dnes není kam spěchat. Odhadem za hodinku bychom měli dorazit do města na pobřeží – Llançà. Připojíme se zpět na prašnou cestu a pokračujeme po ní.
Přijeli jsme z Barcelony do Irúnu nočním autobusem okolo šesté hodiny ranní. Já z cesty vím jen „dobrou“ a „dobré ráno“, Kamča moc nespal. V noci totiž přišly bouřky, tak byl mírně nervózní z představy, že je to možná poslední noc v suchu.
